NA ŠTĚDRÝ DEN

Marie Calma

NA ŠTĚDRÝ DEN
Mé vzpomínky, jak v křídla holubic když úlek zaduje, tak vzlétly dnes. Z okna se dívám, mráz jak do ulic si vyšel a jak křehne každý kout. Mé vzpomínky však letí, prosty pout, až k nebesům. Za nimi jdu, jak šla bych oddechnout v přátelský dům. Tam známé hlasy slova nesmlčí, jež radostí mi jsou, tam drahým rtům polibky rozdávám a v ochranné smím prodlít náručí nejednou. 58 Na domov vzpomínek ať neťukáneťuká, kdo dobré slovo nedal! Citů mráz, s tím mrazem venku ať jde do ulic a v opuštěný přikrčí se kout. Kdo dobré slovo nedal, mé vzpomínky, mé hejno holubic, k nimž chodí si má duše oddechnout, když večer umlká – by marně hledal.