Hledám Tě ztělesněného na zemi,

Marie Calma

Hledám Tě ztělesněného na zemi, Hledám Tě ztělesněného na zemi,
 Boha v lidské podobě. Nacházím stopu Tvou v lidech, jdu za ní, zklamávám se. Vždy je to na konec muž, ne člověk, ne Bůh, vždy je to na konec chtivost, ne láska. Chtěla bych se kát jako Maří Magdalena, ale můj život byl čistý. Nemít však před čím klekat, je pro ženu zlé. Chceme mít na dosah Krista svých snů my, ženy, milující srdcem. Vlečeme bez pomoci samy svůj kříž, kříž věčné touhy. Proč jsi tak vysoko pozvedl lásku, proč jsi nás naučil toužit po nedosažitelném a milovat nesplnitelné? 46 Proč jsi nám dal těla, která se chvějí zadržovaným pláčem, odpírajíce se milovaným mužům? Proč jsi je tvořil tak bílá a hebká a žádoucí, když, stvořiv je, nevložil jsi do nich vzrůst trvalé lásky? A proč není duše sídlem mužovy lásky? Proč nám neděkuje za naši něhu jen úsměvem, proč nás chce vidět na svém loži jako kořist, a ne jako krásu? Kdyby muži dovedli milovat tou pokornou nevymáhající láskou, co všechno bychom jim dovedly dát! 47 Má píseň, kterou ti dnes zpívámzpívám, je rozčeřena jako hladinahladina, jež neví, kam plout. Odpusť mi ji! A dej mi najít v člověku alespoň stopu Boha, a v citu muže alespoň stopu lásky! Dej, ať jsou jeho ruce dětsky poddajné v mých dlaních, ať neberou, když rozdávají, a neničí, když berou. Dej mi najít v lásce alespoň stopu božství! 48
Básně v knize Rozhovory s Bohem:
  1. Můj Bože věčný, jaký dlouhý půst
  2. Je slunný den – jas horám vévodí
  3. Je kamenný Kristus na kamenném mostě.
  4. Kdybych se uměla modlit,
  5. Bože můj, děkuji Ti
  6. Ó, Bože můj, až budu umírat,
  7. Putuji noční dálavou,
  8. Tak vysoko jsem lásku pozvedla,
  9. Můj Bože, jaký úžasný den!
  10. Jen věřit dej mi,
  11. Až láska přijde ke mně, do zahrad
  12. A vejdeš-li dnes se mnou do těch bran
  13. Největší zázrak nazval’s životem,
  14. Ne Ty, to jakás síla neúčelná
  15. Kdo všechno v noci té Tě hledá, Bože!
  16. A pak že je Osud zlý!
  17. Pruh bílých snů na nebi rozhořel se,
  18. Stavěli lidé chrámy z kamene,
  19. Jdu za Tebou v svatyni přírody.
  20. Před Tebou neklekám,
  21. Kriste mých snů,
  22. Cíp oblohy po bouři odestřel se.
  23. Hledám Tě ztělesněného na zemi,
  24. Znavený člověk – k smrti utýraný
  25. Bože – Ty, kterýs poslal do mé samoty
  26. Jít věčně v slunci – po stínu bys volal,
  27. A Kristus věděl: slovo silou je,
  28. Den zklamáním že pln?
  29. Ze sna se probouzím, den nový nastává mi.
  30. Což neslyšíš?
  31. Ty nelogický živote,
  32. Proč právě mně z žalu tak velký díl? –
  33. Ta strašná úzkost bědná před člověkem,
  34. Sen na víčka jsi vtlačil, předobrý Ty!
  35. Dnes tiše říkám si –
  36. Včera se zdálo mi –
  37. Víc pokory v ten zrak
  38. Svět byl jak zahrada,
  39. Všechno musíš přetrpět,
  40. Otče náš!
  41. Je tichý přísvit na nebi – a v hvozdě
  42. Ten svatý mír mít ticha, klidu jen,
  43. Prosila jsem:
  44. Mé nové jaro, jak tě uvítat?
  45. Protože tělo jsem krájet si nedala
  46. Jak Tys mne bázni odnaučil!
  47. Tam člověk v stínu zdřím;
  48. Sedím na výši –
  49. Jen jeden úsměv dej do nocí těch
  50. Ležím na mechu –
  51. Proč i ten les,
  52. Dnes ještě s Tebou,
  53. Co ty víš o lásce, člověče bědný,
  54. Ráno jako úsměv boží
  55. Dnes ďábel stanul za mnou,
  56. Strom se zemí spjat je úžeji
  57. Večery, vystlané stínem,
  58. To věčné v životě – je láska.
  59. Co teď? Čím ještě píseň zahlaholí?
  60. ŽALOBA
  61. VESNICKÉ PROCESÍ
  62. NA HŘBITOVĚ
  63. VESNICKÝ KOSTELÍK
  64. AVE MARIA
  65. MŠE ZA ZESNULÉ
  66. PRAVOSLAVNÉ VELIKONOCE
  67. MAŘÍ MAGDALENA
  68. JIDÁŠ
  69. ZVONY V ASSISI
  70. LOUČENÍ S FLORENCIÍ
  71. SVATÝ PETR