Když dětskou touhou žádáš, ještě výš

Marie Calma

Když dětskou touhou žádáš, ještě výš Když dětskou touhou žádáš, ještě výš
bych vyzvedla tě, mezitím co páž má umdlévá, a tílka tvého tíž mé ruce láme, přáním smělým blíž se stropu ocitnout mé přání vyzvedáš, jež spát by mělo dávno pohřbené. Nevolej výš – i já tak volala kdys opojena štěstí úsměvem a myslela, že stačí projevem vykřiknout bouřlivým, bych zdolala již vyplnění. Ne, jen nechtěj výš, mé dítě! Proto ne, že tílka tíž mé ruce láme, ale proto jen, že vyplněním sobě ublížíš!
82