Věnování.

Marie Calma

Věnování.
Největším zklamáním je – duše žeň když svého žence marně očekává. Odkvetou květy, vybují jen tráva, vypadnou zrna z bujných klasů pěnpěn, a do krásy co rostlo – v nic se rozpadává. Kdo bude žencem svěží úrodyúrody, co vyrostla mi v duši po létech za jarních dnů bezmračné pohodypohody, kdy celý kraj byl krásou očarován? Jak bohatě On bude obdarován! To bude mého žití velký denden, až úrodu mou přijde pokosit. A modlím-li se – tedy za to jen chci spravedlnost věčnou poprosit – by úrody té nebyl nehoden. 7