Koník.

Matěj Pěvoslav Havelka

Koník.
Jak jsem si to sám vyžádal, Ke koňákům mě vzali, A když přísahu jsem skládal, Koně zvolit mi dali. Kdybych věděl, koni bílý, Že’s, jak Hořimírův byl, Věrný všude, v každou chvíli: Tebe bych si vyvolil. Kdybych věděl, ty ryzáku, Že’s jidášstvím nenačich’, Že mě nezradíš cizáku: Třeba tebe zvolil bych. 9 Hoj koníku! hoj vraníku! Černější než černá noc! Ty se budeš skvíti v šiku Vznešeně jak Kralomoc. Tebe zvolím, vraný oři! Z tebe šlehá černá zář, Jak ty černé oči hoří, Když hledím své milé v tvář. Tebe zvolím, oři vraný! Vlaje černá hříva tvá, Jak když větřík rozkochaný V jejích černých vlasech hrá. Tebe zvolím, koni černý! Na tu svou vojenskou pout; S tebou vejdu v svazek věrný: Pro vlast žít i zahynout. 10