POSLEDNÍ CESTA.

Karel Babánek

POSLEDNÍ CESTA.
Spí neklidně dnes vodní hladina a bázlivě se rozechvělo sítí. Noc neklidná je. V těžké lesa sny zsinalé světlo svítí měsíční. A stromy vzdychají těžkého ze sna, a tráva vzbuzena se chvěje zlekána u smutné cesty té, u cesty poslední, a slabě sténajíc je bázní zrosena. U smutné cesty té, po které jdou, kdo těžké hoře své už nésti nemohou. Jich vzdechy, výčitky a slova prokletí ze stínů vstávají a ze sna vyděsí. 8 Vydechly lesy, zašumělo sítí, jak utonulých teskné žalování. Je neklidná noc, zsinalý je měsíc – Kdo těžké hoře dnes tou cestou ponese?
Básně v knize Zaváté cesty:
  1. Zapadlé vísky, městečka malá,
  2. NA STAROU PÍSEŇ.
  3. TAK BYLO VČERA...
  4. KOMEDIANTI ŽIVOTA.
  5. KLID VEČERA.
  6. NOC SVATOJANSKÁ.
  7. NECH V DROBNÉ DLANĚ...
  8. V TOVÁRNĚ.
  9. POSLEDNÍ CESTA.
  10. UTONULÁ.
  11. STESK PO DOMOVU.
  12. Letní noc, nebe plné hvězd,
  13. BALLADA JARNÍ NOCI.
  14. PODZIM.
  15. A ROKY JDOU...
  16. HLASY MĚSTA.
  17. ZAKLETÝ ŽIVOT.
  18. ZASTŘENÉ OKNO.
  19. STARÝ DŮM.
  20. POHÁDKA.
  21. STESK NOCI.
  22. CESTOU.
  23. VÁNOCE.
  24. HODINY.
  25. TESKNO MI...
  26. NA OPUŠTĚNÉ CESTĚ.