Co jest pan starý.

František Vladislav Hek

Co jest pan starý. (Vlastenské noviny 1815, list 9., str. 41 n.)
Uměn netřeba zvát, když sládka je chváliti třeba. Sládek uměním svým jak sobě, i prospěje všechněm. Bez něho na světě by tu smutných a ztrápených bylo; v společnost přivodí lid, kdež chutně se radují všickni. Chválu vzdávejte sládkům jako hodným, kteříž obecnou radost snažnou prací lidem působí, strasti lidské chutným zalejí pívem. Sedlák upocený se tu za pluhem klopotně vláčí, ječmenu zem aby úrodnou měl a ji připravil dobře. Ječmen vyroste a úrodu dá; i přijme ho sládek: z moku ho do humna dá, pak válí a na lisce praží. Sládek dobrý je muž, když zdárný ječmen velkou připraví prací, aby z něho hrubých na místě krup slad v brzkém čase usušil křehký. Ze sladu křehkého nám, když drobně ho semele mlynář, všecko i za lubem dá a co poctivý sládkovi vrátí. Sládek uměním svým rád dobré navaří pívo, zvařené ochmelí, pak ho i nakvasí, do sudu spílá. 57 Ječmen boží je dar; však kdo ten boží dárek k prospěchu lidem strojit umí, velkou zásluhu má: moc boží stejnou zvěstuje zjevně. Již se tu pne, již kyne a v krásný se zavalí záběl; vyhnanou chmelinku hned náš bedlivý odleje sládek; třetího doleje dne, pak do krčem vystaví pívo. Bečvář opatře sud, jej pečlivým provodí krokem. Písně vesele pějte! Dobré pívo sládek uvařil náš; i statný bečvář věrně o to se snažil, aby dobré na doby bylo. Na cestě jest; však třesením troudí a pění se špuntem; není-li zaražen dost, svou mocí ho vyfoukne dolu. Již ho skládají; již ho i do sklepu přestudeného, aby se ustálo, vší sázejí opatrností. Buďmež veselí, bratří! – dobré pívo jest tu složeno; až se v krátkém čase drobet vyleží, k němu na pout s chutí půjdeme všickni. Krčmář vystavil chvoj a zvučnou objednal hudbu; hosté se scházeli; však jim na místě dobrého píva takovou směsici dal, že se sládek ve vodě topil. Přestalo připíjení a každý se s nechutí tratil. 58 Plačte, přemilí bratří! – pívo dobré, kteréž uvařil sládek, bylo rukou svatokrádežní zlehčeno tak, že ho nemohli píti!! Ječmene zvařeného se tu duch hned sládkovi zjevil, touže příhody své, jak zradně ho utopil krčmář. Procitl sládek a dal krčmáře si obeslat rychle, řka jemu: Pro skutek ten jen mláto a patoky mívej. Chvalme správného sládka, čest že hájí svou a poctivost sladu! – Kdyby každý na to pomyslil, oč by všudy píva dobrého bylo. Častěji příroda nám tak vyborné udělí věci, nás že by oblažily; ale člověka ošemetného zisk je tu pohromí tak, že zhořčí sladkosti jejich. Sládek poctivost svou krčmářovi nasadí – k zisku. Kdo nám urodil ječmen, toho ctěme; kdo pak z ječmene dobré vaří pívo, toho hleďme si vážit. Tam, kde dobré, putujme s chutí. 59
Básně v knize Práce veršované (in Sebrané spisy Františka Vladislava Heka, svazek 1):
  1. Břich a hřích.
  2. Skrbec.
  3. Divná zvěda.
  4. Laciná učenost.
  5. Přátelé.
  6. Poznání sebe samého.
  7. Na hezkou, ale špatnou zpěvačku.
  8. Na lékaře.
  9. Schlubný šel krále vítat.
  10. Hrdý Čech.
  11. Člověk zůstává člověkem.
  12. Jak slávy dojdem?
  13. Na novináře.
  14. Očky (Brejle).
  15. Paření komu zdrávo?
  16. Na Zdirada.
  17. Na téhož.
  18. Ženění.
  19. Vydavateli na prenumerací.
  20. Zastaralá nemoc.
  21. Moudré slovo.
  22. Zpěv Prstynkův.
  23. Pokřik z omylu.
  24. Zisk.
  25. Na tlachala.
  26. Povyšenému slamotrusovi.
  27. Podivná otázka.
  28. Peklo.
  29. Utěšení.
  30. Sedlák u malíře.
  31. Proč dívka plakala.
  32. Jak času užiti.
  33. Naděl Pán Bůh!
  34. Jak Sulcius hosti zůve.
  35. Smutek.
  36. Párek.
  37. Au a Ou.
  38. Smíření.
  39. Potěšení.
  40. Nedoslechnutí.
  41. Nezvyklý kůň.
  42. Odpověd.
  43. Všelijací blázni.
  44. Vrchnost.
  45. Dvořané.
  46. Rychlá zvěda.
  47. Falešník peněz.
  48. Proměny světa.
  49. Potu tváře jak rozuměti.
  50. Spravedlnost.
  51. Na lháře.
  52. Náhrobek.
  53. Vetření se v úřad.
  54. Vnitř a zevnitř.
  55. Zvon.
  56. Nemožné přátelství.
  57. Jak se časy mění.
  58. Na pana **** v ****.
  59. Odpověd na schloubu.
  60. Domácí prostředek proti traplivé milosti.
  61. Dobrý zpěvák.
  62. Škudlivcovo cvrčení.
  63. Nemocný škudlivec.
  64. Ψευδοσ.
  65. Na známého.
  66. Láska k vlasti častěji od žaludka pochází.
  67. Laudon.
  68. Přízvučná otázka těm, jenž přízvuku nešetří.
  69. Komu platí přízvuk.
  70. Lidská kapitola.
  71. Žebrota.
  72. Neprodajné zboží.
  73. Opatrný včelař.
  74. Novotnost.
  75. Brzké navrácení.
  76. Nebezpečná násada.
  77. Muž na holičkách.
  78. Myšlení u hrobu přítele.
  79. Rozdíl ve svědomí.
  80. Klenot.
  81. Jak to bývá.
  82. Náhrobek.
  83. Hlas a ohlas.
  84. Přátelství.
  85. Světský běh.
  86. Vezdejší hra.
  87. Nebezpečné učení.
  88. Jak se kdo vyzradí.
  89. Pro množství těžko uhodnout.
  90. Připomenutí.
  91. Známost.
  92. Požívání.
  93. Málo a mnoho.
  94. Hříčka.
  95. Marná schlouba.
  96. Žižka a hrbek.
  97. Někdo.
  98. Rozum a žaludek.
  99. Pluh a rozum.
  100. Nedobrý podpis.
  101. Přítel.
  102. Náhrobek ospalému.
  103. Láska a přátelství.
  104. Stařecí věk.
  105. Krása bez ctnosti.
  106. Zbytečnost škodí.
  107. Pláč mladé vdovy u hrobu svého manžela.
  108. Touha po štěstí.
  109. Štěstí.
  110. Živobytí podlé světa.
  111. Soužení.
  112. Přetvařování.
  113. Spokojenost.
  114. Nápis.
  115. Nesnášelivost.
  116. Jaký to div!
  117. Volání pastýřovo na Dafnyšku.
  118. Leknutí a smích.
  119. Strašidlo.
  120. Rozjímání na den prvního ledna.
  121. Jak v Čechách.
  122. Raději zahvizdl sám.
  123. Co jest pan starý.
  124. Bitva u Lipska 1814.
  125. Jak lze znamenitým býti.
  126. Na husu.
  127. Jaká ctnost bez ctnosti.
  128. Lakomec a marnotrátce.
  129. Něco obyčejného.
  130. Řídí-li se svět novým rokem?
  131. Řídí-li se svět novým rokem?
  132. Zbytečné leknutí.
  133. Sebrání domácích prostředků proti psavosti.
  134. Trest jak trestem.
  135. Nalezený list.
  136. Pochlebenství.
  137. Opravovatelům světa.
  138. Takhle to máme.
  139. Dva rybáři.
  140. Ďábel.
  141. Satyryk
  142. Dobré připomenutí.
  143. Ohlas.