* * * Strom můj už nebude as dobrých plodů mít,

Jaroslav Hendrych

* * *
Strom můj už nebude as dobrých plodů mít,
Strom můj už nebude as dobrých plodů mít,
květ jeho záhy vichr v řídké bláto střás’, v žloutnoucí zeleni jen listů pláče klid a stonek jalový jak hluchý visí klas.
Co mohu světu dát? – jen protrhaný stín, svou duši zvolna nechat hmyzu prožírat, své ostré kontury jen týčit z mlhovin a plodů nadějí snad chodce oklamat. 46