Ó tichý smutku stromů kvetoucích

Jaroslav Hendrych

Ó tichý smutku stromů kvetoucích Ó tichý smutku stromů kvetoucích
 a jarních nocí v plášti plodných mlh, v svém srdci slyším drobounký tvůj smích a citem divným zrak můj náhle zvlh’. Květ každý v bláto bude jednou svát, plod výživný se bude v slunci skvít, mrtvolu drahou třeba pochovat, by bodlák pro osla moh’ tučný být. Jsi veselé tak – Jaro naivní, vlá volně vzduchem vonící tvůj šat, – a lidé na tě zří a v duchu sní, jak na tvém hrobě budou hodovat. Ó tichý smutku stromů kvetoucích a jarních nocí v plášti plodných mlh, v svém srdci slyším drobounký tvůj smích a citem divným zrak můj náhle zvlh’. 30./IV. 1899.
4
Básně v knize Žaltář:
  1. Jsem smutný pěvec ponurý, jenž do Vašich chvil štěstí
  2. Ó tichý smutku stromů kvetoucích
  3. Zas nové vítězství! – Však teskně hledím zpátky,
  4. Vám, rozmarná, cos psát mne sonet nutí,
  5. Teplého světla proud hltají prohnuté linie střech,
  6. Ó, Hélo, Hélo, toč se, toč, –
  7. Ó prosím Vás, jděte zas přede mnou
  8. Zda, bledá dámo, poněkud mne znáte?
  9. Já astry mám jen a Vy růže,
  10. Je tupá chvíle čekání,
  11. Já utíkám kupecky zvonícím ctnostem a v špíně se topícím dnům,
  12. Radosti bílé jsou labutě –
  13. Je mnoho vsazeno na kartu jedinou!
  14. Zářný den časného podzimu, – ubohá koketa stará,
  15. Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, –
  16. Má cigareta dohořívá, –
  17. Žlutavé jiskry zelených vín
  18. Ó, nelíbej mne jen tak divoce a dlouze,
  19. V ZÁMECKÉM PARKU V TROJI.
  20. My smuteční zas oblékneme šaty,
  21. Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou,
  22. Je mládí peří pápěrka – a láska chmýřím na ní,
  23. MAMINCE.