Má cigareta dohořívá, –

Jaroslav Hendrych

Má cigareta dohořívá, – Má cigareta dohořívá, –
a venku vítr pochod zpívá, oh, slyšíte, teď někdo vzdych’ – a do okna se na nás dívá.
Můj dým se v modrých vlnách vine, nechť hloupý smutek tlačí jiné, my jásot známe, smích, jen smích, ten venku k tomu hlavou kyne. Nechť naše číše vínem voní, ať jen ti hloupí slzy roní, nám umíráček nyní stich’, nuž rychle, ať zas nezazvoní. Vše v mlhu vlhkou zvolna splývá; aj, – péče směšně úzkostlivá: ten někdo venku zase vzdych’... Má cigareta dohořívá. 24./XI. 1899.
19