Žlutavé jiskry zelených vín

Jaroslav Hendrych

Žlutavé jiskry zelených vín Žlutavé jiskry zelených vín
 vznítily vášní požáry rudé, z duší byl vyhnán s posměchem spleen, za ním šly chvatně starosti chudé. Divoké zpěvy zvířily vzduch, poháry třískly, zavýsk’ si kdosi, neslyšel nikdo za dveřmi ruch, jako když žebrák potichu prosí. Já slyšel dobře, poznal jsem hned nejsladší ze všech bledou svou paní, vidíte, mokem oplýval ret, jí nikdo nedal kapičku ani. Až já se přece z milosti zdvih’, do temna hodil plné dvě číše, útrpný kol rtů zahrál mi smích, jak ona střepy lízala tiše. 3. prosince 1899.
20
Básně v knize Žaltář:
  1. Jsem smutný pěvec ponurý, jenž do Vašich chvil štěstí
  2. Ó tichý smutku stromů kvetoucích
  3. Zas nové vítězství! – Však teskně hledím zpátky,
  4. Vám, rozmarná, cos psát mne sonet nutí,
  5. Teplého světla proud hltají prohnuté linie střech,
  6. Ó, Hélo, Hélo, toč se, toč, –
  7. Ó prosím Vás, jděte zas přede mnou
  8. Zda, bledá dámo, poněkud mne znáte?
  9. Já astry mám jen a Vy růže,
  10. Je tupá chvíle čekání,
  11. Já utíkám kupecky zvonícím ctnostem a v špíně se topícím dnům,
  12. Radosti bílé jsou labutě –
  13. Je mnoho vsazeno na kartu jedinou!
  14. Zářný den časného podzimu, – ubohá koketa stará,
  15. Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, –
  16. Má cigareta dohořívá, –
  17. Žlutavé jiskry zelených vín
  18. Ó, nelíbej mne jen tak divoce a dlouze,
  19. V ZÁMECKÉM PARKU V TROJI.
  20. My smuteční zas oblékneme šaty,
  21. Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou,
  22. Je mládí peří pápěrka – a láska chmýřím na ní,
  23. MAMINCE.