Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou,

Jaroslav Hendrych

Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou, Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou,
strom v hávu bílém oddává se nejasnému snění, že ptáci lehce žvatlají a písně své si pletou a Jaro kráčí přes hrob Tvůj v dumavém roztesknění? Tvá píseň šumí kolem mne, ta píseň z Tvého mládí, již často jsi tak zpívala, celá se hroužíc do ní, k ní byla slova prostičká: jak dva se měli rádi, jak ona brzy zemřela a on pak truchlil pro ni. Chceš, – přijdeme Ti se sestrou ji zazpívati brzy, tak těsně k sobě přitisklí ji vznesem’ nad hrob malý; – Ty nechceš, vím, Ty tušíš snad: nás zdusily by slzy a ptáky, strom a celý svět bychom jen rozplakali. Na jaře 1899.
24

Kniha Žaltář (1901)
Autor Jaroslav Hendrych