Doma.

Doma.
Jih báchorkou se zjevil, pak mi zhas’ a šlehnul, vzňal se rudým ohněm zas – ba vyšlehnul tak jako slunce ranní a změnil v zpěv mé toužné vzpomínání – Buď pochválenpožehnán ten milý krásný jih! – Zas po čas mne vítá drahá zem, zas doma, doma, v drahé vlasti jsem; zas háj i les mně tichým mírem šumí a o čem snil jsem, milostně mně tlumí – buď požehnán ten milý, krásný les! Zde svrhlo srdce dumnou svoji tíž a břečtánem v něm kypří radosť již, a mysl znovu zrozená se vznáší zas k nebesům a křídlem mraky plaší – buď požehnán ten milý, krásný kraj! – Zde zas má vlasť, ten krásný světa díl, perla, jež v Europu bůh zasadil a krásu sypala v ni jeho dlaň; o bože věčný, chraň ji, chraň ji, chraň; buď požehnána drahá moje vlasť! 88 Poznámky.
1) Most lagunový je 3602 metrů (as půl geografické míle) dlouhý, 9 metrů široký, spojuje Benátky se severozápadní pevninou a je sestrojen na 222 obloucích. 2) Riva dei Schiavoni, tolik co břeh Slavonců, jest místo, kde takřka veškeré lodě se zakotvují. Břeh tento čili lépe Kais, počíná u paláce dožů a táhne se v jemně vydutém povrchu jihovýchodně délkou as 3600 střevíců. Na Rivě této jest množství elegantních kaváren, v kterých jsem časopisy veškerých slovanských nářečí vyloženy nalezl, z časopisů českých na p. mimo naši Politiku, Hlas, Národní a Humoristické listy. Rivu okrášluje mnoho překrásných staveb, které počínají palácem dožů, jehožto postranní fronta k břehu obrácena jest a končí kostelem sv. Blasia (San Biaggio). 3) Trabaccoli jsou lodě dvoustěžnové, štíhlé a jakousi elegancí zevnějšku se vyznačující. Jsou to lodě kupecké přicházející z Terstu, Rjeky, z Neapole a Sicílie, ano i z Řecka.Dělníci jejich jsou takřka všichni Slované. 4) Lehký popěvek lodníků buď vážný, buď žertovný. 5) Campanile di San Marko jest 335 střevíců vysoká zvonice na Piazettě, totiž malém náměstí, stojící jižně naproti chrámu sv. Marka a přímo proti paláci dožů a poskytuje překrásnou výhlídku na Benátky a okolí; stavěna byla přes 600 let a praví se, že nestojí ani na pilotech. U paty této věže vystavěl slavný Sansovin okolo roku 1540 tak zvanou logiettu, která byla překrásnými statuemi Venecie (co Justitie), Venuše co symbol Cypru, Jupitra co symbol Candie, panství to Benátčanů, okrášlena. V logiettě této shromážděni byli vždy prokurátorové Sv. Marka, jak republiku benátskou prostě jmenovali, kteří veleli strážím. Neměl totiž nikdo v čas zasedání veliké rady ozbrojen jíti přes malé náměstí, a kdož byli dostiženi, pověšeni jsou okamžitě. [89] 6) Slavný kardinál Bembo žil v milostném poměru kLukrecii Borgii, jakž dosti známo. 7) Molo nazývají se stupně vedoucí z velkého kanálu (Canal grande) na piazettu. Molo jest ale vlastně hráz do vody sáhající, která prý dříve od stupňů těchto v kanál vycházela; o té však není více památky. 8) Chrám Santa Marie della Salute stojí na jižní straně velkého kanálu, skvostná to stavba z příkazu vlády roku 1631 od Baltasara Longhera vystavěna co dík bohu za odvrácení moru, jen žel, že v slohu Blondellovu (v copu). Jest překrásnými kopulemi ozdobena a plna soch. Strop a chor krášlí malby Salviati-ho a Tiziana. 9) Obraz tento jest jedna z největších okras paláce dožů. 10) V ulici, kde nejnádhernější kupecké krámy se nalézají, vede brána skrz věž, již stavěl Pietro Lombardo; na plochém vrcholu jejím stojí kovové sochy, jichž kladiva na zvon tlukoucí Benátčanům hodiny oznamují. – 11) V nevelké vzdálenosti před chrámem sv. Marka stojí tři stěžně, na kterých dříve prapory tří království, nad nimiž panství vedla republika, vytýčeny byly, při slavnostech vějí z nich nyní prapory císařské. 12) Bucentoro byla skvostná loď, která při slavnostech mocného nesla dože; z té však nalézá se v arsenale pouze jen zob přední. Model vedle vystavěný svědčí o bývalé nádheře její. 13) Korůna, vlastně diadem v podobě rohů, dar to abatyše kláštera S. Zaccharia dožovi Pietrovi Gradenigovi. Roh tento pocházel ale od papeže Benedikta III., jejž tento na důkaz obdivy své nad pobožností jeptišek klášteru daroval. Při menších slavnostech nosil doze podobnou ozdobu z látky zlatem krumplované. Ozdoba sama upomíná valně na fridickou čapku. 14) Dože zasnuboval se na den vstoupení páně symbolicky s mořem a to na věčnou památku boje, v kterém v ten den dože Ziani nad nesmírnou převahou moci námořní Bedřicha Rudovousa, jíž velel Bedřichův syn Otto u Salvory v zátoce pisanské s nejskvělejším výsledkem svítězil. Ziani zajal Ottu a papež Alexander III. smířiv Ziani-ho i Bedřicha daroval prvnějšímu prsten pravě, že jako žena muži poddaná jest, i Adria dožovi poddanou býti má. 90 15) Když prý se moře zedme, což vlah Boccon nazývá, vyhazují prý vlny lebky a hnáty bílé na břeh Rivy dei Schiavoni. Bylať zajisté místa tato pohřebištěm tajně odpravených. 16) Israelo Bertuccio byl dělníkem v arsenalu a nechtěje býti patriciovi jménem Barbaro po vůli vydati mu některých věcí bez svolení dožova, byl od šlechtice tohoto do krve poličkován. I šel si stěžovat k dožovi Falierovi. Tento ale byv sám dříve na choti své od šlechtice pohaněn, aniž v radě zadostučinění se mu dostalo, oslyšel ho pravě, že sám slab je něčeho konati. I zdál se Bertuccio rozuměti dožovi. Jiskry čtyř očí přeletěly v srdce stejná a pomsta jest umluvena, pomsta hrdé, pyšné signorii. Stavitel paláce dožů, Filip Calendarío, byl brzo získán a umluveno porubání veškeré šlechty. Jistý Bertrand chtěje dobrodince svého patricia Leoni-a ušetřena míti, vyzradil vše tím, že varoval tohoto, aby na zejtří do rady nešel. Bertuccio a Calendario okamžitě byli zatčeni a vyzradivše v mučírně všeho, jsou téže noci před palácem pověšeni. Dože jednohlasně k smrti odsouzen a sťata mu hlava na velkých schodech západního dílu paláce. Kosti všech spočívají v lagunách a památka Falieri-a nezůstala ani v obraze jediném, neboť všecky skupovány prý jsou vyslanectvími republiky až do posledního za cenu.nejvěčší, a místo podobizny jeho v řadě dožů v síních paláců, pokryto jest rouškou černou, na níž psáno: Hic est locus Marini Falieri decapitati pro criminibus. Tak mstila se republika panská. – Nešlechetný Bertrand žádaje ročně věčší sumy peněz mimo 1000 dukátův penze, kterou požíval a chtě konečně vnesen býti i do zlaté knihy šlechty, vyznamenání to, jehož se zřídka králům a papežům dostávalo, zmizel jedné noci, stav se signorii obtížným a hnáty jeho leží snad taktéž v lagunách. 17) O Lidu napsali, jak vůbec známo, Byron, George Sand, Delavigne a jmi mnoho krásného. Jest násep, hráz naplaveniny do moře sáhající, vysazená stromy morušovými, kyprou pokryta jsouc zelení. Lidem tímto ale jmenuje Vlach pevnůstku sv. Mikuláše, v které každý pondělek v podzimku volné zábavy lidu se odbývají. Byron vypravuje sám, že zde pod stromem morušovým sedaje Beppa básnil a chtěl prý i zde pohřben býti. Já navštíviv Lido s generálem W., vzorně česky hovořícím pánem, jehož laskavostí i přístup do arsenalu mně poskytnut, jenž mnoho mne vysvětlil a v loďce své 91 hostinnosti mi popřál v půlnoc měsíční, byl jsem uchvácen pohledem lagun a konturami euganejských vrchů, které v mírném vání scirocca pohledu vznešeně se objevovaly. – 18) I v Orientu měla republika benátská panství svá a množství odtud nanesla soch, ano i posvátné ostatky soch Phidiových v nitro krásné Venecie. 19) V salonech benátské Madame de Staël, jak Byron hraběnku Abrizzi nazýval, poznal, jak známo, Byron i hraběnku Guiccioli, které později k vůli vše vykonati s to byl; byla prý to jeho jediná pravá láska majíci moc nad žitím i duchem jeho. Umřela v minulém desítiletí. – 20) Paolo Gagliari nazván Veronese byl tvůrcem takzvané zlaté a sametové doby, skvělého koloritu a virtuosního popracování draperii. Asuntu pak čili na nebe vstoupení p.Marie maloval Tiziano Verellio prostě, Tizian zvaný. – 21) Známo vůbec, že Čechové do Padovi na studia chodili jako na p. Valdstejn a Kocín z Kocinetů a jiní. 22) Prato di Vale je oválový oddíl v zahradě botanické, okrášlen jest sochami velikánů světových. 23) Jezero Gardské, čarokrásný to klenot horský. Západně vtéká do něho horský potok, který u výtoku v překrásný vodopád Ponale se mění. Na výběžku zemském, který na východu do jezera sahá, stál hrádek římského básníka Catulla. Riva, Torbole a Argo, jsou rozkošná městečka: první dvě právě u břehu leží. – 24) Baronka ďMontanan vypravuje v knížce své o Benátkách, že si loďmistr Entiopo Cordiotto, jeden z prvních osadníků, vystavěl při Rialtu dřevěný dům, v němž mnoho ukrýval bohatství. Když pak v domě tom vypukl oheň, přislíbil prý svatému, jehož vzýval, postaviti kapli, jestli že zachráněn bude. I přišel déšť a Cordiotto dostál slovu, postaviv první kapli v Benátkách. 25) Insuláni čili osadníci ostrovů,' nosí vodu studničnou na prodej do Benátek. 26) Facchin tolik co nosič, nejvíce nádeník lodní. 27) Divadlo Malibranské je ze dřeva, velké sice ale nehezké a nevkusné. 28) Koně tyto pocházejí z času Nerona a byly dříve pozlaceny; každý z těchto čtyř koňů váží 1750 liber. Jest to kořist, již Benátčané po dobytí Carhradu domů přinesli. Připisují se Lissipovi.
92