XXX. V zpovědi páteru jsem žaloval,

Adolf Heyduk

XXX.
V zpovědi páteru jsem žaloval, V zpovědi páteru jsem žaloval,
 že dívce v cestě hubičku jsem dal, on zamysliv se „absolvo“ děl zchladna, buď, hochu, rád – mne nesmí potkat žádná.
Básně v knize Básně 2, 1:
  1. Na místě předmluvy.
  2. Touha po jihu.
  3. Moře – srdce.
  4. Kde ten zdroj?
  5. Příchod.
  6. Most lagunový.1)
  7. U Rivy.
  8. Večerní ticho.
  9. U hrobu malé Cornelie, dcerušky přítele mého G. z L.
  10. Hleď a jásej!
  11. Před palácem Mocenigo, obydlím lorda Byrona.
  12. Na piazettě.
  13. Na Molo.7)
  14. V paláci dožů.
  15. V zamyšlení.
  16. Elegie na moři.
  17. Na Campanile.
  18. Venecie za jitra.
  19. Noční plavba.
  20. Bledá paní.
  21. Stejný žal.
  22. Růže jsi –
  23. Venecie za večera.
  24. Pohled z Galerie.
  25. Torcello.
  26. Lido.17)
  27. Paralella.
  28. Verona.
  29. Padua.
  30. Při jezeře Garda.23)
  31. Žebračka.
  32. Květinářka.
  33. Insulánka.25)
  34. Co kdo chce!
  35. Facchin.26)
  36. Zamyšlená.
  37. Co jsem zač?
  38. Nebezpečný pohled.
  39. Magnet.
  40. Nuže!
  41. Uhodl jsem?
  42. Pomozte mi!
  43. Bujné srdéčko.
  44. Sen.
  45. Podivno!
  46. Rybář.
  47. Nevím věru –
  48. Samotná oliva.
  49. Rozdíl.
  50. Srovnání.
  51. Snad!
  52. S bohem!
  53. Doma.
  54. I. Tak zpívá lid, já mnohou kapku rosy
  55. II. O jak jsi krásna, budiž požehnána,
  56. III. Že miluješ? Vždyť k spatření tě není,
  57. IV. A kdyby život vše mi nazpět dával,
  58. V. Buď rád, buď rád, mne brzo pochovají,
  59. VI. Že musíme se rozloučit, mi děli,
  60. VII. I maloninká věc nás blažit může,
  61. VIII. Až někdy drahá přijdeš do nebe,
  62. IX. Láska jest víno, které kypí stále –
  63. X. Ach, kdeže najít léků, pomoci:
  64. XI. Kdybys mne býval vřele miloval,
  65. XII. Ty’s ukrutnější nežli bandita,
  66. XIII. Když jsem vás spatřil, uklonil jsem zrak,
  67. XIV. Já pozvu si dnes lásku k hostině:
  68. XV. Nechť po boji nás svatý mír zas blaží,
  69. XVI. Na lůžku leží ubohá má milá.
  70. XVII. Přál bych si brzo přijít do nebe,
  71. XVIII. Ach, jak to, dívko, možno tobě jen,
  72. XIX. Vy chcete, abych píseň zazpíval?
  73. XX. Jsem pobožný, leč když jsem tě zřel v bálu,
  74. XXI. Ten oheň, o němž denně pravíváte,
  75. XXII. Nuž kupte hocha, lacino ho dám,
  76. XXIII. Kdyby mé lůžko zlatohlav byl skvělý
  77. XXIV. Aj, což se divíte, mé zlaté děti,
  78. XXV. A kdybych do ráje dnes volán byl,
  79. XXVI. Ba vy jste zázrak, moje přespanilá,
  80. XXVII. Zde na svých ňadrech hlavince tvé stelu,
  81. XXVIII. Ach, já jsem do Říma až putoval,
  82. XXIX. Já na vás musím, zlatá, žalovat,
  83. XXX. V zpovědi páteru jsem žaloval,
  84. XXXI. A ptá-li se mne, od koho jsem as
  85. Zvučí moje mladé srdce –
  86. Ty’s drahá vlasti moje poesie –
  87. Vrstevníkům.
  88. Různých srdcí stejná přání.
  89. Čas.
  90. Odpočívej.
  91. Jak rád!
  92. Kruté časy.
  93. Tak dlouho!
  94. Buď volným.
  95. Činem v před!
  96. Bolestný čas.
  97. Ještě máme lesklé meče písní.
  98. Otec k dítkám.
  99. Jen chutě!
  100. Z plna, zvučně!
  101. Pak my zas!
  102. Kletba.
  103. O vlasti má!
  104. Češi s Moravany!
  105. 8. listopad 1620.
  106. Ach ty horo!
  107. Tvrdé spaní.
  108. V činu zdar.
  109. Čech neupustí!
  110. Osude, chcem hvězdu naši.
  111. Kdy?
  112. Nikdy!
  113. Přípitek vlasti.
  114. I. Chci k Tobě takým promluviti slovem,
  115. II. Když tak sedám samojedin v loubí,
  116. III. Už bílým stromky vypučely květem,
  117. IV. Že jsi kvítkem, jež svůj kalich skrývá,
  118. V. Zpívala a ňadra má se chvěla,
  119. VI. Tak nekonečně, drahá, nekonečně
  120. VII. Ty jsi perla lesku posvátného,
  121. VIII. Ruku svou jsi na mou hlavu dala,
  122. IX. Tiše stála v kruhu dívek skvělém,
  123. X. Bože můj, jak šťastným jsem zas zcela,
  124. XI. Hrdý muž zde před Tebou se kloní,
  125. XII. Umíral jsem – tak se mi to zdálo,
  126. XIII. Ne, ne, Tvé srdce nemá, nesmí mříti