Buď a nebo.

Adolf Heyduk

Buď a nebo.
Nebe kryto sinou září, v horách s mrakem mrak se sváří, perutí už bouře věje, a blíž cesty strom se chvěje. Běda těm, kdo takou chvílí vzdorně dojít touží k cíli; můžeť rázem střela blesku na bludnou je zahnat stezku. – Jdi jen přec, nechť osamělý, kam ti srdce jíti velí, zbabělcem je, kdo se vrací; muž ať dojde, neb se zkácí. 77