Buk.

Adolf Heyduk

Buk.
Jak pod rouškou jsou dálné kraje, jak v páře tone luh i les, buk hnědé plody setřásaje zve na bukvice blízkou ves. Jak mladí čápi před odletem vsi drobný hašteří se rod, buk nedbá však a hází dětem svůj z šešul vybavený plod. Jen vážnou hlavu někdy skloní a chví se – dojemný to zjev – mně zdá se, že s tím plodem roní buk v zrudlé listí teplou krev. 95