XXIII. Celou zimu krmil jsem konopku

Adolf Heyduk

XXIII.
Celou zimu krmil jsem konopku Celou zimu krmil jsem konopku
s krvavou hrudí, by nezhynula, než jaro se zbudí; hopkala čile, veselá byla; neťka má tím ptáčetem se honosila! Zahvízdal jih, pták v kleci v noci se zdvih’, ven toužil z klece... „Pustíme jej, ať letí do svěžích stromů snětí. –“ 158 „Nechej ho ještě, až přejdou jarní deště, pak mu otevřeme klec. –“ „Čas volá, ihned jej pustíme přec! – “ Nuž zavolej družky své k malému hodu, pustíme konopku na svobodu; jaro ji volá a jíme! Co volnost, jen od ptáků víme! 159

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk