Když jaro prchá.

Adolf Heyduk

Když jaro prchá.
Rostou mlhy nad vodami, luhů květ se tratí, těžko se to loučí s vámi, jara snové zlatí. Přec jste kvetly jedenkráte! Pak ať chvíle kynou vzpomínek, kde ruce zlaté na srdce nás vinou. Vás bouř žití neporuší, snové jara krásní; jako růže tkvíte v duši, jako kytka básní. – 60