Hory.

Adolf Heyduk

Hory.
Oj hory, milé hory, když na vás pohledám, hned plno kypré vůně ve zkvetlém srdci mám; hned plno zpěvných ptákův a plno luzných krás – o hory, milé hory, jak blaženým jsem zas! Oj srdce, milé srdce, tys lahod zkvetlý stan: zde bílá parnasie, tam rudý encian; a všude plno slunce a plno luzných vnad, ó srdce, milé srdce, ty zhyneš krásou snad! 11