Ve snění.

Adolf Heyduk

Ve snění.
V sny zabrán šel jsem bučinou sám k pohorskému městu, tu jako motýl lučinou hoch přeletěl mi cestu. Sněť jedle v jedné ruce měl, a v druhé kytku máku, vlas plavý na skráni se stkvěl, a hvězdy v černém zraku. A ze rtů poupat růžových zněl bez žele a tísně, jak zvonkem, hrdličkový smích a skřivánkové písně. I stojím... Bože, kde to jsem? co kmitlo se mi v řase? – snad skočilo si úvozem mé mládí zlatovlasé. 50