Těžké loučení.

Adolf Heyduk

Těžké loučení.
Na skalním útesu pěnkava jásá, bystřinou od lesů pospíchá krása, od stébla ku kmeni, od rosy k plesu – ach, jak to loučení, Šumavo, snesu! Z ponuré skaliny, z chatrče prosté, z jahody, maliny popěvek roste, ze zrnek pískových, z perliček trávy – odlesk tvůj v prsou mých duši mi stráví. 107 Loučení, těžká věc, srdce mi dusí, otálím; škoda, přec jednou býť musí; život mne vyhání z rajského kouta – peruť mám na skráni, na nohou pouta. 108