Zpěv a hudba.

Adolf Heyduk

Zpěv a hudba.
Je píseň květem prozářené hrudi, a hudba srdce národa je květem; v ní lásky žár, jenž matku poutá k dětem, i něhy zdroj, jenž hocha k dívce pudí. – Z těch zvuků všech i z lásky sladkých vzdechů a výkřiků, jež žitím v srdce padnou, Bůh bědnému dal lidstvu peruť ladnou, by do nebe se vznášel pro útěchu. Tím kouzlem tajemným, jež v tonech zkvítá, jímž srdce k dobru, Bůh se k lidstvu hlásí, v říš ducha křídly čarodějné krásy, výš duší vzleť, kde věčnost bohy vítá! 68