Na moři.

Josef Baše

Na moři.
Vytáhli kotvy. Stoupá loď v čarovný moře chrám. „Matičko, bůh vás chraň a voď a potěš na vše sám.“ A pokud obzor, hladina, a vlny dmou se výš. „Odpusť, má drahá, jediná! Jak v srdci mně – ty víš.“ 17 Na hrstku hlíny upřel hled a ňadra projel vzdech: „Otčino má! Tě naposled zřel–azřel – a v okovech!“ Ze mračen měsíc proniká. „Tak chladna cizá dál!“ A shůry zní hlas plavčíka: „Muž v moři! ... Dokonal.“ 18