U krbu.

Josef Baše

U krbu.
Na krbu oheň rozčechral si a pohladil se bradě. Čert do parády koho vzal si, leť do pekla si k poradě. Však někdy přece – děd mé matky – má někdo tak už na vše vtip – ten ženu přived’ z křižovatky a potázať se nemoh’ líp. – 27 Znal arciarci, co a jak se dělá, a věděl toho náručí, ke kříži jak a do kostela i čert se lézti naučí. A z dýmky pustil kouře mraky. „Jen když se pravá zahude!“ Tak. Lhal-li dědek, lhu já taky, a – pak to pravda nebude. 28