Kozák.

Josef Baše

Kozák.
Ustlal ženě k odpočinku. Chata prázdna. Čí to vina? „Hohó, jenom neplač, synku, pojedeme na Turčína.“ Prodal koně, koupil chleba, potěšil se v srdci mladém. „Turčín má jich vícvíc, než třeba, a ten tu by sešel hladem.“ 34 Rozloučil se s jataganem, zanesl i damascenku. „Seč beztoho nedostanem, nač rezivěť ve přístěnku?“ Hořké slzy nazpět tlače, s oteckým se žehná stanem. „Svět je velký! TrpTrp, kozáče! Kdo ví, budeš atamanem!“ 35