Pohled k domovu.

Adolf Heyduk

Pohled k domovu.
Vše se mi to k srdci tiskne v květu, smíchu, zvuku, kdo mi as v tom milém kraji první podá ruku? Kdo v mé oči zahledí se, chmury slíbá s čela, kdo se zeptá duše mojí, proč se odmlčela? Kéž bys ty mi v ústret vyšla, kéž bys ty to byla, zhaslá hvězdo mého žití, moje matko milá! 57