Mlha.

Adolf Heyduk

Mlha.
Hle netvor veliký, jenž šedých kosem pln vyrůstá v jeseni jak v moři chomol vln, a pije z močálů a z rybníků a řek – zas krajem toulá se a za ním vraní křek. Niv srdce zakrývá a plecem mohuten skal soutky zaléhá a ve svůj béře plen, a všude brodí se a vleče tam a sem, a v slujích čenichá svým vlečným chobotem. Kéž lovec vznešený už s toulem zlatých střel v kraj navrátí se nám, by jeho šípy mřel ten dravec zamlklý, a oddechnul si luh, a na zem sklíčenou se v lásce usmál Bůh. 129