Nikdy víc.

Adolf Heyduk

Nikdy víc.
Pod lipou kdys našli jsme se, oběma cit zžehnul tvář, kypré listí chladilo ji – v duši mé i v duši tvojí vzešla zlatá štěstí zář. Zde to bylo. Němých zkazek plálo na rtech na tisíc. Svadla lípa, juž jí není – zdali my si v rozcházení vyjdem opět šťastni vstříc? 27