Krvavý květ.

Adolf Heyduk

Krvavý květ.
Nic netěší, co těšívalo, teď těšíš jenom ty; je skutkem, co se dřív mi zdálo, že štěstí by se ukrývalo v tak malé rty? A přece! VšeVše, co srdce hnětehněte, tvůj, Lilo, plaší ret; tvůj pohled tak milostně svítá, že z úhoru mých ňader zkvítá krvavý květ! 97