Jak moje Lila moudra jest.

Adolf Heyduk

Jak moje Lila moudra jest.
Jak moje Lila moudra jest, to mnozí sotva vědí, juž na Hájkově kronice to vtipné dítě sedí! Jak moje Lila moudra jest! Ni chvilky nepromrhá, hůř nežli mnohý kritikus juž nové knihy trhá. Jak moje Lila moudra jest! I do veršů se plete, jí Puškin juž byl přeložen, a Mickiewicz a Göthe. 103 Své valně starší sestřence kdys z Giustiho má Lila arch celý, každou báseň zvlášť, vše řádně vyložila. Též Petöfiho s Byronem a s Hugem Tennysona a Arriazu s Björnsonem juž srovnávala ona. Kdys s Čelakovským Prešerna mi semlela, má zlatá, a psala různé poznámky do veršů Freiligratha. Však nejen v starších, v mladších též má opravdové štěstí, tu dala se mi pojednou do Coppée-ových „Zvěstí“. Hned s Asnykem se zanáší, hned s Baumbachem se stará – tu s Carduccim mi stihla kdys juž také Cannizzara. 104 I přátel: Čecha s Nerudou si do přetřesu vzala a Vrchlického s Vajanským mně velmi pocuchala. Však nejvíc s mými básněmi si Lila béře práci a připojuje v rukopis hned také illustraci. A půjde-li to takhle dál, jak prospívá juž nyní, buď musím Lilu uzavřít neb knihy do svých skříní. 105