IMÂM LEITHA IBN SÁD.
Zván otcem zázraků je Leitha Sád
a ještě po smrti tou mocí vládne,
ač v kubbě spí; vždyť pomáhá vždy rád,
kdo s prosby modlitbou mu na hrob padne.
I přišel chuďas na imâmův hrob,
nic neměl již, než na sobě co nosil;
bylť věřitelů hříčkou, bídák, rob,
a na kolena pad’ a lkal a prosil:
„Nic nemám z úspor již; vše lichvář vzal,
ni práce není s dostatek, mru hladem,
kéž Allah s prorokem by za mnou stál
a pomohli mi s tebou, ibn Sâdem!“
A naříkal: „Co počít chuďas mám?“
a kámen objímal, až usnul v mdlobě,
tu ve snu imâm zjevil se mu sám
a děl: „V mne doufal jsi, tož pomoci chci tobě!
45
Co na mém hrobě najdeš druhý den,
to vezmi; štěstí zahrne tě nával!...
A chuďas ptáka našel s údivem,
jenž v sedmi čteních koran odříkával.
Pták převzácný byl všemu lidu v div,
i přišli poutníkové z dálných zemí
a užasli: „Toť jistě z rajských niv
tvor svatý s andělskými perutěmi!“
A hojný peníz chuďas darem vzal;
prch’ duše stesk a čela dumné chmury,
a lid na prsou ruce křižoval,
když koranu pták odříkával sury.
I boháč lichvář toužil zázrak znát
a vyslyšet div mluvícího ptáka,
až za peníze veliké a šat
i polí lán jej koupil od chudáka.
A šťasten stejně s chuďasem,
leč když chtěl ptáka poslechnouti z rána,
děl křídlatec: „Jsem imâm, pomoh’ jsem!“
a na hrob Sáda letěl v podiv pána.
46
Tam zavolal: „Pán všeho Allah jest
a Mahomed je první prorok boží
a Sád jich sluha; jeho hrobu zvěst
ať slávu Páně věčně věkův množí!“
47