Různé cesty.

Adolf Heyduk

Různé cesty.
Měl jsem Tě rád, já věřil Tvému svodu, já celou duši svou Ti darem dal, já v neplakaných slz jsem tonul brodu, já s tváří úsměvnou si srdce rval. Byl klamán jsem a šálen vždy a znova, Tvůj úsměv úskok byl, Tvůj celot klam, až protkla mě Tvá slova ocelová, že bez Tebe mám jiti zase sám. Mráz náhlý pad’ mé duše na úrodu a v lebku mou to vniklo jako hřeb, Ty kráčela jsi k svatebnímu hodu, já v stopách Tvých šel sobě na pohřeb. 42