Ztratím se!

Adolf Heyduk

Ztratím se!
Smutno vůkol, kamo oko hledí, žal jak lasice mi v týle sedí, krev mi pije; vzdor mých ňader hyne, babská zoufalost mě v náruč vine. Dřív jsem platil všecko žhoucí krví, teď mi chladné slzy tíží brvy; kde má radost? Prchla! Teskno všude, na věky se ztratit nejlíp bude! Ztratím se, kde neznají mne lidé; snad že tam tě najdu zas, můj klide, ale smrt dřív tamo najde-li mě, zapadnu jak pahýl sněhem v zimě. 85