Poslání.

Adolf Heyduk

Poslání.
Vždy svírán lokty ústrkův a lokty vlastní duše luzy, jít nebojím se na věčnost, v říš neznámou, v kraj tmy a hrůzy. Vždyť někdo tam, kdo pánem mým, jenž do života hnal mne chladu, buď k výstraze bych jiným byl, buď nerozhodným ku příkladu. Své poslání jsem vykonal – snad mrav ten za hrobem též platí, že sluhu svého dobrý pán, když domů přijde, nezatratí. 98