Na lodi.

Adolf Heyduk

Na lodi.
Když na Pontu jsem kročil v loď a do dálných měl končin jeti, bych z vlasti prch’ a z krajů těch, kde hrob mi urval květ mých dětí, tu chabě noha chvěla se, jak těžká kdyby pouta vlekla, a hojná z očí zarudlých v tvář ubledlou mi slza tekla. – Pak zazněl zvon, stroj z hloubky vzdech’, šroub točil se a plavci pěli, z lan rackové a z rahen všech v ráz zvedli se a odletěli; snad na sever, kde oko mé nad krásou vlasti v duchu žaslo; a bolestně a zimničně se v ňadrech teskné srdce třáslo. 13 Já hořel nitrem zníceným, a v čele chladl zas i v líci, a bujných větrů náhlý spor za prokvetlou mě škubal kštici; a dole v moři započal vln náhle vzrostlých skočný tanec – té bouřné chvíle myslil jsem, že z vlasti vyhnaný jsem psanec. 14
Básně v knize Z pouti na Kavkaz (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 30):
  1. Chci hledat zapomenutí.
  2. U moře.
  3. Na lodi.
  4. Moře při červáncích.
  5. Obraz nebes.
  6. Jitro na moři.
  7. Na přídě.
  8. Vábení.
  9. U večer.
  10. Bouře na moři, bouře v duši.
  11. V bouři.
  12. Příchod lodilomu.
  13. Lodilom.
  14. Neklidné moře.
  15. Smír.
  16. Bez cíle.
  17. Dar na úkoj.
  18. V útiší.
  19. Domluva.
  20. Potápěči.
  21. Moře v snech.
  22. Vzpomínka.
  23. Motýl.
  24. Klid.
  25. Racek.
  26. Nikdy.
  27. Dvojí písmo.
  28. Známá melodie.
  29. Večerní plavba.
  30. Trosky chrámu.
  31. Jalta.
  32. Jaltský chrámek.
  33. Mlč!
  34. Ticho.
  35. Svatvečer.
  36. Sebastopol.
  37. Ráno na Cemešské dolině.
  38. Komunisté Čufut-Kalští.
  39. Pasák.
  40. Mladý báťuška.
  41. V české dědině na Kavkaze.
  42. U velkého kurhanu.
  43. Podzimní noci v Cemešské dolině na Kavkaze.