Neklidné moře.

Neklidné moře.
Z pohárů mračných příliš moc nestřídmě moře pilo, divokou zase mělo noc, o čem to asi snilo? Z myšlenek dravých příbojem, ostnaté v ňadrech hloží, zmítalo sebou tam i sem na rozvlněném loži. Rvalo si vlasy; jako ďas na skalnou bilo stěnu, v rozruchu běsném zas a zas vrhalo z jícnu pěnu. Jako by chtělo uprchnout, mocně se u výš pialo, trhalo kusy břežních pout, syčet a ržát se jalo. 34 Zvracelo všecko v líc i rub, rodilo draků davy, jimž, sotva že je „Morják“ srub’, nové hned rostly hlavy. Jistě mu stíny lidí těch, jež jeho vztek zhlt’ náhlý, v příšerně smutných zástupech tajemně srdcem táhly. – 35