Známá melodie.

Adolf Heyduk

Známá melodie.
Teplý večer, klidny břehu lemy, moře líbá skály, nebe, zemi, v dálku vlaštovkou loď letí ručí; s církve, skryté v úžlabině hor, zvon svou podvečerní píseň zvučí – zvučí – tichne – a mně vlhne zor. Milá, známá jakás melodie z večerních těch zvuků dál se vije, a mé srdce chvěje se a chvěje; ach, již nevím, kdo mi ji dřív pěl!..pěl!... Či duch dětí mých to křídly věje, jenž mne provází, bych šťastně jel? 54