Drobné děje.

Adolf Heyduk

Drobné děje.
Drobné děje s vrchů, plání: žert i stesk i žal, jež jsem cestou zhlédl maní, když jsem do rodných se strání snivě zatoulal. Děje žitím v kytku svity, všední kořist jen, jak je horský, v lesích skrytý, měkký, dumný, rázovitý žije lid co den. Nedbám, zda kdo pohrdavě v úškleb stáhne ret, mě ty zvěsti jaly právě; v horské trávě, v horské hlavě mnohý pučí květ! – 9