Únor.

Adolf Heyduk

Únor.
Zima sněhy mete, vítr hvízdá venku, v poli keř se krčí, v lese vzdychá peň; suché klestí snáší chuďas do přístěnku, aby za večera kladl na oheň; prací překonaný zkřehlé údy hřeje, v zadumané hlavě dávné spřádá děje, jak Hus v ohni zemřel smolném na oddenku, a zášť popel vrhla v Rýnu prohlubeň. Dumá, hlavu kloní, nové klade kusy na oharky žhavé, nejsmolnější všech, obnažuje nohu; aspoň jednou zkusí, upoutá-li mužně prsou chabý vzdech; statnějším-li bude rolník nežli páni v praskajících ohňů náhlém vzplápolání... Žár nechť svaly šlehá, kouř nechť prsa dusí, nedbá chuďas, zvídá, Čechem-li je Čech. 112
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.