Pošumavský kraj.

Pošumavský kraj.
Hyne posud český duch na tom našem jihu, jako květ, jímž kvetl luh, založený v knihu; jako v zimě chorý pták, jako jiskra v kouři, jako motýl ubožák, zanesený bouří. Hyne, hyne; zpěv a jas v chorém srdci tlumí, neví, nad ním nový čas perutí že šumí, 24 dřímá, klímá, aniž ví o ruměnci zory; tím vinen ten jedový mráz od Bílé Hory. Vzbuď se, kraji, snění nech, bílý den se zvedá, šedá mlha na ladech trhá se a sedá; vzbuď se již a k dílu spěš, přijmi vzkaz můj vděčně, či při planých hračkách chceš spát a hynout věčně? Junákem, můj kraji, buď! nač ta snivost plytká? ať tu tvoji kyprou hruď zdobí činů kytka; hor klobouček švarný již sokolím zdob peřím, a že všem se zalíbíš, nedoufám, leč věřím. Budeš zas jak bohatýr, v boji s křivdou státi, a co sebral hrůzy vír, právo záhy vrátí; celý národ bude pět vesele a hlasně, vonné zkazky vysní květ, skřivan zvučné básně. 25 A já, dudák, potulkář, zadudám ti k plesu, jen jestliže lesk a zář pohledů tvých snesu; slouchat bude s druhem druž, jak to jásá všudy; Pane Bože, nalaď už srdce mé a dudy! 26