Mraky.

Adolf Heyduk

Mraky.
Svatý Vojtěch na kopečku, Svatá Máří v dolině; zlých jsem spatřil mračen smečku, bloudě mimo z Volyně. Z obou chrámků vyzváněli na hrozivý mraků zjev, a mně spánky puknout chtěly, a mně studem stydla krev. K čemu zvonit na zboj mraků ? za planou tu práci mám; za horami mračna draků větší zkázou hrozí nám. Tam se řadí, tam se radí, tyjou, rostou, že až strach; kdo se duchem neohradí, vlastní zalije ho nach. 98 V těch víc zkázy pro nás vězí, zpívat než a dudat smím; na ta mračna na pomezí zvoňme ducha vědomím! Zvoňme na ně jarou myslí, jarým srdcem na pochvat, nekrčme se jako sysli do přístěnků temných chat. V těch-li mračen padnem léčku, nepomohou rodině ani Vojtěch na kopečku, ani Máři v dolině. 99
Básně v knize Zpěvy pošumavského dudáka 1 (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 10):
  1. Průvodní list.
  2. Mé písně.
  3. Jsem Čech.
  4. Pozdrav Pošumaví.
  5. Dudákův znak.
  6. Občerstvení.
  7. Pošumavský kraj.
  8. Co bych dělal.
  9. Můj kozlík trká.
  10. Ve Zvíkovské kapli.
  11. Pryč s pláčem.
  12. Nepovolný.
  13. Jsem jako pták.
  14. Skočická.
  15. Mám zlost.
  16. Žně.
  17. Heřmaňská.
  18. Co chci.
  19. U Albrechtic.
  20. O Malínském křenu.
  21. V podlesí.
  22. Starému poháru.
  23. Bez modlitby.
  24. Pootavské vísky.
  25. Tvrdé palice.
  26. Podhorákům.
  27. Slov nehledám.
  28. O starých a nových zbraních.
  29. Dudákův sen.
  30. O našem lidu.
  31. Rybník.
  32. U Chelčic.
  33. Před Husincem.
  34. U Husova domku.
  35. Boubín.
  36. Nač čekat?
  37. O tichošlapech.
  38. U Bohumilic.
  39. Mraky.
  40. Perly.
  41. Když táhly divoké husy.
  42. Nechci pod drn.
  43. Až přestanu dudat.
  44. Prosba.