O Martinu Hoef-Huertovi.

Adolf Heyduk

O Martinu Hoef-Huertovi.
Velhartice plny světla, stihla lotra boží metla. Zvěst zámeckým těká dvorem, že Huerta hyne morem. Trhlý zvonek věže sípá, že ten hrozný vlk už scípá. Kněze prosil, škemral, hekal, před hradem už satan čekal. Netrpěliv lotru kynul; nevzal Boha Hoef a zhynul. Bouře vyla; velcí, malí zděšením se křižovali. Všecko prchlo z komnat spěchem – z hradu letěl satan s Hoefem. 61
Básně v knize Zpěvy pošumavského dudáka 2 (in Spisy Adolfa Heyduka 11):
  1. Dudák.
  2. O Suchodvorských zemanech.
  3. O Švandovi.
  4. O Brandeburských píšťalářích.
  5. O Jeníškovi.
  6. O hrobce na Stražišti.
  7. Sudoměřská.
  8. Na pokutní louce.
  9. Na Borovanských samotách.
  10. O Trocnovském dubu.
  11. V chrámě Čáslavském
  12. O Lovětínské rokli.
  13. O Třeboňském rybolovu.
  14. Ne!
  15. O Gérardovi.
  16. O Martinu Hoef-Huertovi.
  17. O Vodňanském kostele.
  18. Hovor s Žižkou.
  19. O starých i nových Adamitech.
  20. U Putímského kostela.
  21. O Písecké Panně Marii.
  22. O Blatenském zámku.
  23. U Prachatic.
  24. O Dobršské zvonici.
  25. Bohatýr.
  26. O růžovém paloučku.
  27. Dudák a žoldák.
  28. Zlatý pták.