O kmetu Václavovi.

Adolf Heyduk

O kmetu Václavovi.
Zlý byl to čas, když Bedřich král vpad’ do Čech jako sup a vítězem blíž Prahy stál, leč posud malým se mu zdál ten vzácný jeho lup. Chtěl více mít; i dostal zvěst, že Daunův statný voj blíž Brodu na pozoru jest; tu znova snoval tajnou lest, jak by mu vnutil boj. Jsa pánem půlky země již, v čas touží sklidit žeň; jest lačen lupu na nejvýš: chce Čechy, Moravu – ba říš a míří na Vídeň. 88 Leč pražskou bitvou polekán Daun od Brodu šel zpět, a Průsak dravci touhou hnán v ráz změnil vojenský svůj plán a za Daunem se zved’. Než Dauna v poli neviděl... Zda silen jest či sláb, rád nad jiné by vědět chtěl; kdo poví? Tu kmet Václav jel, a Bedřich starce lap’. „Hej, zvěstuj, odkud přicházíš?“ a zbraní míří naň... „Nu, od Kolína, však ty víš!“ „Je Daun tam..?“ „Nevím, pusť mne již!“ „Ni kroku!...“ „Nech mne!...“ „Staň!“ „Tak na mne? Nadarmo se ptáš, já ovšem něco vím, ty ďáblí úmysl však máš, jak zahubiti národ náš, a proto – nepovím!“ „Že ne? aj, hleď, zde peněz vak, ten z půle bude tvým, když naznačíš mi jen tak tak, kde s vojskem Daun je, rychle však!...“ „Daun? Věru nepovím.“ 89 „Jak že? nuž, uvidíme hned, zda budeš na svém stát!..stát!... Hej, desátníci prvních čet, sem na hřbet chlapu každý pět, až bude padesát!“ I vykonáno na rozkaz, a Bedřich v hněvu zlém ptal poznovu se zas a zas: „Mluv, starče, pokud ještě čas!“ a vztek se vzmáhal v něm. „Já nepovím! Či jsem tvůj špeh? dle vůle se mnou rob, jsem prosťák, ale dobrý Čech a věren v poslední až dech, ba dál, až v temný hrob! Jdi, přesvědč se, leč nežádej, bych zrádcem svých se stal, tak každého z nás Čechů znej – však někdo přec tě vyzve v rej, jímž zkrotneš, uhlídáš! Mne nepřinutíš nikterak, to v odpověď ti buď, co zlato mi, co smrti mrak? nechť vzteká se tvých ňader drak – Bůh přec mu protkne hruď!“ 90 „Tož nepovíš? –“ „Ne!“ – „Dosti s ním, sem mušketýrů šest, tři v leb, tři v hruď!“... Šest ran a dým – kles’ stařec s křikem: „Nepovím!“ To krátká o něm zvěst. Leč v čas, kdy Václav zastřelen, jest sřaděn Daunův lid, a lestný Prušák druhý den byl u Kolína povalen, z Čech vytepán a zbit. 91