Vyzvání.

Adolf Heyduk

Vyzvání.
V šik, pěvci, v šik! Dost sladkozvukých bolů, juž vzneste hlavu, vyjasněte zor! Či nevidíte divném ve chomolu ta černá mračna valiti se s hor? co kryto v nich, z vás každý asi tuší, či má nám lhostejným být onen zjev? Nuž zlaté struny napínejte v duši, a chorálem zvuč nadšený váš zpěv! V šik, pěvci, v šik! Však písně zlatá slova víc přemohla než ocelitý meč; či nerozhodla chasa Prokopova blíž Oustí cizích mečů dravou seč? či nešel postrach českých ze zpěváků, když jejich tábor zbožný chorál pěl a v taktu cepy bušil do křižáků, jichž vzdor a vztek vlasť loupiti nám chtěl? V šik, pěvci, v šik! Kruh nepřátel se úží, lesť skrývá zákopníky všude juž; nuž, bojovníci písně, do oruží, hruď k hrudi těsní se a k muži muž; 119 ať jako ondy pokoření kleknou, kdo trou nás, jedem pojíce svou zbraň, ať před šípy se vašich očí leknou, až strachem kopí pustí chabá dlaň! V šik, pěvci, v šik! Či nezříte, jak třísní zem otců bohatýrskou zmarná lesť? lid hyne, spí; nuž probuďte ho písní, či má ho věčně uspávati zvěsť, že v době zlé – ač vrcholem juž zkouší, a v každé srdce cizí meč se vryl – k nám světec náhle přijde na bělouši, jenž s bojovníky v Blaníku se skryl? V šik, pěvci, v šik! Ať slunná duše vaše svým křídlem zaplaší ten planý vzkaz, nač vyčkávať, až v děsné samopaše nám zloba a hruď ostří vloží zas? radš dříve v platví ňadro skryt i plece a v srdcích bratří nítit svatý žár, jímž postrašen by v kout se schoulil klece ten tygr, jehož vždy nám hrozí spár! V šik, pěvci, v šik! Ty bolůstečky hravé juž nechte spáti v květech veršů svých, by jako sokol, ne jak ptáče žvavé duch český vzlét‘ o mocných perutích v tu žárnou výš, kam odpažnice vrahů svůj marně chrlily by smrtný kov, a nový Žižka na každém stál prahu, až na loupežný hnali by se lov! 120 V šik, pěvci, v šik! Zla na démony každý jak cherub metejte svých písní blesk v leb synů tmy a závisti a vraždy; ten vašich čel a skrání čarný lesk ať straší vše a poráží a slepí, co zradou skupilo se kolem kol, buď svatý zápas náš a velkolepý, a kolik skrání, tolik gloriol! 121
OBSAH.
Co zpívat?7 Vlasti I. II. III. IV. V.9 – 14 Jedno nebe, jedna vlasť15 Národu17 Českému severu18 Praze21 Naší daději26 Českým dědinám28 Vltavě32 Vískám jihu37 Česká řeč39 České písni41 Pošumaví43 Trosky Šumavské46 Do knihy na Ryzemburku49 Poslání na Slovensko I. II.51 – 56 Na obranu mateřštiny57 Nové písně59 Zlý čas60 Chorá sláva62 Výstraha63 Píseň českých žen65 Vědomí67 Vše hyne69 [123] Oloupená71 Hrdin dědicové73 Při čtení dějin z doby pobělohorské74 Lev dřímá75 Odkazy76 U Domažlic77 Zadumaná pověsť78 Upír79 Jindy a nyní80 Písni82 Mlhy83 Kde domov můj?84 Hej Slované!87 U Domažlic I. II.89 – 90 Česká hotovosť91 Při novém roku94 Vyznání99 Nepřátelům103 K práci, k lásce108 České zpěvy109 České klenoty110 Zákopníkům přenárodnění114 V paprscích myšlének uzrává čin118 Vyzvání119
E: až; 2002 [124]