VIII
Je večer – černé mraky jdou
neplodnou, chorou krajinou
se modlit Anděl Páně...
Klekají tiše nad lada,
21
kde ironická nálada
mdle usmívausmívá se na ně.
Je hříšný večer, večer mdlý,
nikdo se s nimi nemodlí.
A černé mraky k Věži jdou,
jež dříme v dálce za vodou,
a ruce věsí na ni...
Však zvony mdlé jsou bez moci
a spí po dlouhé nemoci
a neprocitnou ani.
Je hříšný večer, večer mdlý,
ni zvony mé se nemodlí.
A zbožné mraky dále jdou
se svojí marnou modlitbou
a s tichým smutkem jejím...
A moje rusá nálada
mdle usmívá se na lada
a ironisuje jim:
Je hříšný večer, večer mdlý,
u nás se nikdo nemodlí.
22