IX
Byl deštivý soumrak – a vítr se za řekou bál,
a světla se bála, a báli se nemocní psi,
již bojácně štěkali chvílemi z rozmoklých skal,
oh – báli se od včera, báli se do prázdných vsí.
23
Ač včera již na večer hnali je důtkami z bud,
než odešli za řeku, vítr kde bojácně pěl,
psi nemocní štěkali, štěkali z rozmoklých hrud,
a hlas jejich vychrtlý chvílemi zimou se chvěl.
Neb v chalupách při lampě zkoušeli broušenou zbraň,
a k půlnoci teprv, když běhoun se vesnicí hnal
a smluvené heslo dal: Staniž se – staniž se – staň!
psy nemocné za klení hnali až do rodných skal –
a sami se srotili, sami na rozmoklou pláň.
24