Ironie.

Karel Hlaváček

Ironie.
Vím, dneska půjde zas, až pozdě, neospalý, a chrti, kteří předběhnou ho v nízkém osení, mé myšlénky, jež z večera již usínaly, svým vytím probudí – dva chrti mdlí a zrosení... Je jisto: půjde opět s kytkou u fleuretu a ponese si pro vše v kapsách vonnou šarpii, bez bázně, hany, úsměv kolem retu, jak Bayard chodil v duell pro běloučkou Marii. Ač na dnešek ho sami zase vyzývali, vím, po mezích až domů půjde v mokrém osení, dva chrti, již se cestou po celou noc rvali, poběhnou před ním, schváceni a mdlí a zroseni. 12

Kniha Pozdě k ránu (1896)
Autor Karel Hlaváček