Na Umku básnictví.

Šebestián Hněvkovský

Na Umku básnictví.
Často v tomto světě hmotném Hnětou látky hrubosti, Často s námi v jeku hřmotném Válčí živlů mocnosti: Hynou v rukou zpytatele Všecky světa sličnosti; Leckdys přirození celé Působí nám tesknosti. Duchy pouhými být mníme, K nebi pádí zrovna let: Tu se s hmotem hašteříme, Když nás stáhne dolů zpět. [3] Umko! vedeš vyměřenou Cestou milé bytnosti; Pod rouškou jen okouzlenou Jevíš pravdy sličnosti. V barvách libých, v světle milém Obrazuješ hmotný svět: Mudrák v zdání pošetilém Trudně vidí krásný květ; Neplynou mu blahé doby, Nezní libě ptactva zpěv, Vidí v světě smrt a hroby, Černá děsý srdce krev. Ten vzhled bolný není pravý, Vede přímo k soužení; Spokojnosti zlaté zbaví, Lidstvo jest zde k blažení. Kladeš v zvědu, v vzhledu meze; Kdo chce vidět končiny, Přestoupiv mez, přímo leze V propast, uzří hlubiny! 4 Tvá moc lidstvo naplňuje Obrazlivou vřelostí, Ta y skálu obživuje, Vnadí všecko živostí: Slaví mužné ctnostné činy, K nim zve živou vroucností; Haní přísně zhoubné viny, Káže předčit statností. Třebas fičel vicher krutý, Třebas válčil hrubý hmot, Třebas osud rozhodnutý Seslal na lid na sta slot: Udělíš y v vlnobití Nadchnutému utěchu; Ztratí pro vlast živobytí K slávě své, jí k prospěchu! Letopisy také budí K činům ušlechtilým svět: Chvála tvá je víc k nim pudí, Nežli rozšafnosti led! 5 Rozum pouhý,pouhý vášně mrazý, Tropí bázeň, mdlobu, strach; Zbudíš vášně, přímo vrazý K cýli: slepě jde jich tah. Ty jsy šťastná předchůdkyně Bohyň, vážných umění: Neozdobna bez svatyně Jest vlast, prázdna blažení! Předce tvůj dar za títěrky Drží znechutnělý bloud; Vlasti milé jsou tvé šperkyšperky, Užitečný Umek soud. Ten tam po pohodlí baží, Ten hry prázdnost miluje: Toho množství ženin blaží, Tenť sy pití libuje; Ten se po hostinách shání, Tito všickni maří den: Umko! s tebou obírání Vlasti prospěšný jest sen! 6 Vykázaný od osudu Každičký má cesty běh: Po ní kráčeje sy hudu, Zpěvem dostíhnout chtě břeh. Jestli tvá moc Umko! velí, Zpěv můj vlasti prospěje, Aneb mysl obveselí: Posvěť oučel naděje! 7
Básně v knize Básně drobné
:
  1. Na Umku básnictví.
  2. Podletí.
  3. Na venkovský kostel.
  4. Pramen života.
  5. Na Umku.
  6. Vnislav a Běla.
  7. Dvě sestry.
  8. Dobroslav a Blahuše.
  9. Okouzlení.
  10. Zamilovaný.
  11. Běla a Vláda.
  12. Pomláska.
  13. Výstraha.
  14. Vyšehradský sloup
  15. Bohyně Móda.
  16. Volení.
  17. Básnická milenka.
  18. Stálý milovník.
  19. Prosba na Milka.
  20. Na Lilu.
  21. Na Lilu.
  22. Žaloba na Amora.
  23. O Běle na známé.
  24. Přání.
  25. Zyma.
  26. Mudrák hrnčíř.
  27. Chvála zlých žen.
  28. Na Čechy.
  29. Na ctnost.
  30. Na smrt N. N.
  31. Na Všemilu.
  32. Váhavý ženich.
  33. Na zamilovaného.
  34. Dudák.
  35. Pozdní láska.
  36. Bezhlavý kněz.
  37. Chvála osla.
  38. Přesmutná hystorye o Drahomíře, kterak se na Hradčanech s vozem y s koňmi propadla;
  39. Koupání.
  40. Na Prahu.
  41. Vyjevení.
  42. Na Mělnícké víno.
  43. Půlnoční soud v Klatovech.
  44. Chvála vola.
  45. Proti lásce pošetilé.
  46. V. a Běla.
  47. Na hrob žebráků.
  48. Na Umku, z Horáce, z knihy IV. oda 3.
  49. Oda IV. z knihy I.
  50. Na Blanduskou studénku, z III. knihy oda 13.
  51. Na Torquata, IV. knihy, oda 7.
  52. Rozloučení s Umkami.