DOHRANÝ VALČÍK.

Jaromír Borecký

DOHRANÝ VALČÍK.
Já cítím ještě stisk tvé ručky bílé, kdy tance vír nás hnal a snivý valčík jásaje a kvíle, nám čaroval. Ó, že jsem tehdy plach té síly neměl ti všechno, všechno říc’! Rej došuměl, sál vystřízlivěl, ztemněl, sen roztál v nic. Jen cítím ještě stisk tvé ručky bílé, kdy hnal nás tance vír, a vím, že nenajde ni jedné chvíle mé srdce mír. 11