OKAMŽIK ŠTĚSTÍ.

Jaromír Borecký

OKAMŽIK ŠTĚSTÍ.
Šla kolem mne jak záchvěv snění, jak bledá luna na moři, kdy v proudů šum a větru pění z mlh závoje se vynoří. Šla kolem mne. Ó, sprcho štěstí do duše mojí zavátá, ó, lásko, jež v mé srdce snésti chceš v purpur se a do zlata! Proč že se chvím, proč v jejím jasu zrak ztrnul, než se nasytil? Vždyť šla kol mne! – a z jejích vlasů jsem trochu vůně zachytil. 14